Na jaře roku 2009, odstartoval kanadský, volnolétací i motorový pilot, fotograf a dokumentarista – Benjamin Jordan, svůj projekt přeletu celé Kanady na padákové krosně Nirvana, na podporu dětí z rodin s malými příjmy, umožnit jim, zúčastnit se v roce 2010 dětských letních táborů. Svým přeletem, na kterém navštěvoval dětské tábory napříč celou Kanadou, chtěl podpořit myšlenku „NIKDY SE NEVZDÁVEJ SVÝCH SNŮ.“ Svou cestu započal na západním pobřeží v městě Tofino, 15.května 2009 v Britské Kolumbii, kterou přeletěl za 20 dní, pokračoval ve svém letu směrem na východ, přes Albertu, Saskatchewan, Manitobu, Ontario, Quebec, New Brunswick, Ostrov Prince Edwarda, Nové Skotsko až na Newfoundland. Po úžasném výkonu a závěru své cesty v St. John’s na úplném východě Newfounlandu a Kanady samotné – 82 přeletech, za 114 dní, urazil přes 10.000km, ustanovil tehdejší nový světový rekord, prokázal, že nemožného se dá dosáhnout jen uvěřením v to, že je to možné, inspiroval obrovské množství lidí, prověřil hranice možností své, svého vybavení i týmu a beze zbytku naplnil své poselství – NIKDY SE NEVZDÁVEJ SVÝCH SNŮ!
Petr Ondruch, Benjaminovi položil pár otázek:
Kdy tě vůbec poprvé napadlo, že budeš lítat?
Když jsem byl malý kluk, tak to bylo jediné, o čem jsem snil…pak jsem na to nějak zapomněl, vyrostl a začal pracovat. Když mi bylo 24, tak se to ve mě najednou zase nějak vylouplo a začal jsem se zajímat jak si zalítat, tak abych na to mel. A objevil jsem paragliding.
Jak a kdy, ses dostal k paramotorům?
Když jsem před dvěma lety hledal způsob, jak uskutečnit 2000 km dlouhý přelet napříč Britskou Kolumbií ve které bydlím, což v té době vypadalo jako velice dlouhá cesta.
Jak dlouhá byla tvá cesta letos? Odkud, kam? Kolik jsi celkem letěl hodin a za kolik dní? Kolik jsi uletěl kilometru?
Uletěl jsem 10.000 km, z Tofina v Britské Kolumbii do St. Johns na ostrově Newfoundland, celkem přes 100 letových dni a 500 hodin ve vzduchu.
Trénoval jsi nějak, aby ses připravil na tak dlouhou cestu?
Pokud počítám 8000 km dlouhý skateboardingový výlet napříč Kanadou, 6 měsíců nonstop volného paraglidingu v Himalájích a pak oněch 2000 km s paramotorem napříč Britskou Kolumbii, pak ano…
Jak dlouho jsi expedici chystal?
No myslím si, že 5 let praktických zkušeností s podobnými projekty byla v podstatě jedna velká příprava. Ale všechno do sebe opravdu reálné začalo zapadat a krystalizovat, až když jsem začal spolupracovat s Nirvanou, asi někdy v březnu 2008, těsně před mým 2000 km dlouhým přeletem Britské Kolumbie. Ty opravdické přípravy na ABOVE and BEYOND CANADA zadaly začátkem listopadu 2008, sponzorské dary začaly chodit v dubnu 2009, s tím, že let začal přesně podle plánu – 15. 05. 2009.
Víme, že ses pokoušel vytvořit novy světový rekord se zápisem do Guinessovy knihy rekordů, jak to nakonec dopadlo?
Nepokoušel jsem se. Já jsem ho vytvořil! Všechny podklady a důkazy o takovéto akci požadované ze strany Guinessovy knihy rekordu byly předány k jejich prozkoumání. Ted je to už v podstatě věci byrokratickou, čekám na uznání rekordu a spolupracuji s nimi na dodání podkladů, pro nové vydání knihy pro rok 2011
Jakou nejdelší vzdálenost jsi letěl bez možnosti pozemní podpory neobydlenou divočinou?
Přes pevninu to bylo 175 km, a letu asi 4 hod. 15 min. Nad oceánem 45 km, 1 hod a 10 min.
A jak by tě zachránili, kdyby se něco zvrtlo?
Optimisté nemají náhradní plán. Když se na věci díváte positivně, nic se vám nestane. Tady se mnou asi nebudou všichni souhlasit, ale říkám to pod tíhou zkušeností, které už mám za sebou. Moje letové souřadnice byly v průběhu letu v různě dlouhých intervalech odesílány memu podpůrnému tymu via SPOT UNIT. Pokud bych náhodou potřeboval pomoc a přivolat záchranný tým, stačilo zmáčknout 911 a moje souřadnice by byly okamžitě odeslány nejbližšímu středisku záchranné služby.
Kolik jsi spotřeboval benzínu a oleje?
Nemam přesné údaje o spotřebě, protože jsem často letěl s dalšími piloty, kteří se ke mně cestou přidávali a v mem projektu mne podporovali. Často mi i naplnili nádrž. Jen jsem si čas od času měřil průměrnou spotřebu, abych věděl, že je stroj v pořádku.
Lítal jsem okolo 3,5 litru na hodinu, takže pokud počítáte 500 uletěných hodin x 3,5 = 1750 litru benzínu a 35 litru oleje.
Jaký navigační a komunikační systém jste používali?
Letěl jsem s navigaci Garmin 76S a s podpůrným týmem jsem komunikoval přes Full Contact 3 přilbu.
Kolik hodin videa jsi natočil a kolik jsi udělal fotografii?
Mam zhruba 12.000 fotografii, z nichž asi 1500 už bylo zpracováno a zveřejněno na našich stránkách www.aboveandbeyondcanada.com . Taky máme asi 300 hodin videozáznamu, z nichž už něco málo bylo sestřiháno a taky je k vidění na netu…
Kolik s tebou letělo pilotů?
V každé provincii se ke mně přidávalo par pilotů. Celkem 25 včetně jednoho kamaráda z mého domovského města Nelson v Britské Kolumbii. Ten před tím nikdy na paramotoru neletěl a přitom mne na mém náhradním stroji doprovodil přes Skalisté hory celých 250 km. Jak je vidět, je tu v Kanadě stále ještě málo pilotu PPG.
Jakou nejdelší vzdálenost jsi uletěl v jednom dni?
Bylo to 475 km, ve třech letech za celkem 11,5 hodiny ve vzduchu.
Musel jsi v průběhu letu často přistát vlivem náhlé změny počasí? Na jak dlouho jsi byl díky počasí přilepený k zemi a kde?
Několikrát jsme byli počasím zbrzděni v Ontariu, někdy, i na 5 dni za sebou. S tím jsem trosku nepočítal, takže jsem využíval každé příhodné chvíle k extra dalším letům, lítalo se i v největších vedrech a v termice.
Víme, že podpůrným vozidlem ti byl školní autobus, bylo obtížné si obstarat, pro tuto akci tak přiléhavý, dopravní prostředek?
Ne nebylo. Spolu s Keren z podpůrného tymu, jsme sedli na motorku a udělali si 2000 km dlouhou vyjížďku do Alberty, kde jsme přes internet našli jeden stařičký školní autobus. Cestou tam jsme narazili na aukci čerstvě vyrážených školních autobusů. Náš tým bude navždy vděčny zkušeným truhlářům a malířům, kteří nám autobus vybavili nábytkem a pomalovali ke své kráse, takže vypadal skvěle.
Veškerou pozemní podporu a obsluhu autobusu ti zajištovali Keren Menashe a Jess Ahlemeier – jak jste spolu po tak dlouhou dobu vycházeli?
Myslím, že tu nebude nic moc špatného, co bych mohl říci o soužití s lidmi, se kterými jsem trávil čas po takové dlouhé období, každou volnou chvíli zavření ve školním autobuse, tváří v tvář jeden druhému. Drželi jsme pospolu, až do konce. Asi si každý umíte představit, že tam byly malé osobní rozepře kvůli malichernostem typu – jak nejpřesněji měřit stav oleje nebo co bude zrovna k jídlu. Na konci každého dne bylo víc, než jednoduché se zklidnit a být vděčný, za skvělou pozemní podporu a dobrou navigaci děvčat, kterou mi v tomto projektu celé léto prokazovaly. Dělal jsem, co jsem mohl, občas jsem je nahodile objal, abych vyjádřil své poděkování.
Kolik Váš autobus najel kilometru?
Autobus ujel okolo 12.000 km
Byl jsi v průběhu letu v kontaktu se svým podpůrným týmem?
Pokud jsem byl v dosahu signálu, tak jsme se mohli spojit každých pár minut a koordinovat posun pozemního týmu, letové podmínky, moji pozici a její odchylku od silnice pode mnou. Jess vytvořila podél cesty kontrolní body, podle kterých jsme se pak orientovali a navzájem o sobě věděli, kde se zrovna kdo nacházíme.
Během Vaší mise jste neměli mnoho volného času, ale přesto, jak jste trávili volné chvíle?
Plaváním v jezerech a hraním si s dětmi. Dětský tábor je nádherná věc.
Jaký byl přímý ohlas veřejnosti v průběhu tvého letu? Víme, že o tobě psali noviny, byl jsi v rádiu i v televizi. Volali ti často lide, nabízeli ti nějakou pomoc?
Motorový paragliding, vlastně paragliding celkově jako sport je v Kanadě provozován zřídka. Když jsem letěl nad městem, nebo přistál v dětském táboře, nebo u školy, byl jsem často úplně první člověk, kterého lidé s takovým létacím zařízením vůbec kdy viděli. Tady je zbytečné říkat, jak je to všechny inspirovalo…Myslím, že to bylo vyvoláno jednoduchostí tohoto zařízení. Hned si všichni představovali, jak jeden takový stroj řídí…
Měl bys nějaký vzkaz pro ty z laické veřejnosti, které motorový paragliding zaujal a kteří by to chtěli zkusit?
Prostě ať to zkusí! Přestože je mnoho důvodů, proč to odložit, tento velký sen se znovu objeví, hledejte ho v sobě. Všechny ty výmluvy, že nemate čas a peníze jsou jen zastírací manévr pro vás strach. Jakkoliv byste se báli letět určitým terénem, nebo za určitých podmínek, nebo byste se obávali, že nedokážete všechno sami řídit…tento strach je jednoduše kombinací vzrušení, které máme všichni rádi, a toho neznámého, před kterým všichni stojíme. Zkuste si rychle představit, jak jste se chtěli na střední škole zeptat děvčete, nebo hocha, zdali by si nešel zatančit. Cítili jste strach, protože jste nevěděli, co na to řekne (Ano / Ne) …to bylo vzrušení z neznámého. Kdyby odpověď zněla „Ano“, už byste se nebáli, říct si o další tanec a líbilo by se vám to. To je proto, že vás to neznámé vyvedlo z rovnováhy. Takže si běžte zatančit a přestaňte sedět s kamarády na lavičce!
Jak staré děti jsou v letních kempech, které jsi cestou navštěvoval a na jak dlouho jste se v kempech zdrželi?
Děti jsou tam většinou ve věku od 6 do 16 let. My jsme to měli dáno počasím. Když počasí spolupracovalo, nemohli jsme zůstat déle, než jednu noc. Při spatném počasí jsme v některých kempech strávili i několik noci. Když jsme spěchali, přistáli jsme a zase vzlétli v rozmezí několika hodin. Mezi New Brunswickem a ostrovem Prince Edwarda jsme udělali rekordních 5 prezentací a vyfotili ze vzduchu pět formací, za méně, než 48 hodin.
Znaly už děti PPG nebo viděly paramotory prvně?
99% dětí, co jsme potkali, nikdy nevidělo nebo si ani nedokázalo představit, že něco takového vůbec existuje. V každém z kempů, jsem mohl stát a odpovídat na miliony otázek, až bych zestárl a zešedivěl, ale většinou jsem se unavil po hodině vymýšlení odpovědí.
Vzkázal bys něco mladým lidem, které tvůj projekt oslovil?
Dekuji Vám. Můj paramotor jede na benzin a já jedu na dobrý pocit, že inspiruji mládež. Bez Vašich jasných očí, bych, neměl důvod otevřít ráno ty svoje.
Na co ses nejvíce těšil, že uděláš, až doletíš na konec své cesty?
Že si půjdu zdřímnout…
Jaký máš z cele své akce pocit?
Slova to nemůžou popsat, ale pokud bych se přece pokusil, myslím, že by to znělo takto….Spokojenost za kterou se dá i umřít.
Máš nějakou další metu, které bys chtěl v motorovém paraglidingu dosáhnout?
Rad bych letěl na jih, podél migrační cesty husy kanadské, až do Mexika a dál, do Latinské Ameriky. Let kolem světa je taky na pořadu dne.
My beautiful picture 
OLYMPUS DIGITAL CAMERA 
My beautiful picture 
My beautiful picture 
My beautiful picture 
